Expedice Vesuv 2015
Je to tady! Naše expedice zítra startuje v 8:00 z náměstí v Chýnově. Přijďte se podívat na náš odjez a podpořit nás, budeme rádi! Informace a fotky z průběhu naší túry se budeme snažit sdílet každý den na naší Facebookové strance (Expedice Vesuv 20158 - Cykloklub Chýnov) a zde na stránkách.
fotogalerie:
video:
Den 0.
Dnes proběhlo nakládání auta a finální balení všeho potřebného pro naší expedici. V odkazu najdete fotky.
Den 1.
Po včerejším startu z Chýnova v 8:00 kluci za dvě hodiny urazlili 60
km (s rychlostním průměrem 30 km/h) a čekali na tým Apex Bike, až se k
nim připojí.
Oběd si dávali v Českém Krumlově, odkud pokračovali směrem k městu Linz.
Ujeli 160 km a nocování domluvili před Linzem u místního farmáře, který
jim poskytl basu piva. Přes den měli občas přeháňky.
Den 2.
Dnes kluci ujeli rovinatých 173 km, v součtu už mají na kontě 333 km. Bylo hodně velké horko a jsou spálení. Dnes bivakují na pláži u Hallstattského jezera a zítra je čeká první horská etapa. Jsou unavení a už jim dochází, že to nebude tak lehké, ale my věříme, že to kluci ve zdraví zvládnou!
Den 3.
Včera večer jsme ulehali pod krásně jasným nebem, ale déšť nás probral a donutil postavit stany (na rychlo a provizorně). Během noci se naše spaní proměnilo v bazén. Ranní probuzení nebylo moc příjemné. Spíš vůbec! Naše spacáky byly nacucané vodou. Náladu nám kazilo i to, že déšť neustával, ba i sílil. Přesto jsme byli nuceni vyrazit na 120 km dlouhé putování přes Alpy. Věřte nám, že to byla zkouška naší psychické odolnosti. Při oblékání šly pod ponožky igelitové pytlíky. Navíc vedlo prvních 14 km do táhlého stoupání s místy i 13-ti % sklonem. Následovalo 100 km s mírně zvlněným profilem. Kolem páté hodiny odpolední, již za svitu slunce, jsme dorazili do Zell am See. Pro dnešní noc jsme již nepodcenili přípravu stanového městečka. Standa udělal k večeři výborné těstoviny s tuňákem a rajčatovou omáčkou. Bohužel se od nás odtrhnul Pavel Vácha, který musel zpět do Čech a do práce. Petr Holota nám připravuje skvělé zázemí, v kempu nám všechny mokré věci usušil v sušárně na lyžáky, cestou nám připravil občerstvení a stará se o nás jako o vlastní! Zítra nás čeká výjezd na Hochalpenstrasse, kdy se vyskytneme až ve výšce 2500 m.n.m. Přejeme si lepší počasí, držte nám palce!!!
Den 4.
Začali jsme u jezera v městě Zel lam See a namířili si to směr Hochalpenstrsse. Nejdříve jsme jeli 10 km po rovině a pak to začalo. Nekonečné stoupání ze 750 m.n.m. vzhůru do mlhy. Bohužel kvůli mlze nebyly výhledy idelální, i tak jsme byli rádi, že nepršelo jinak by to bylo peklo! Hned ze začátku stoupání se naše početná skupina roztrhala téměř na jednotlivce. Nejrychlejší zdolali vrchol za 1:45 hod. Něktěří z nás se nespokojili s rozhledy na sedle a vydali se na vyhlídku na vrcholku Edelwissespitze o 200 výškových metrů výše (2571 m.n.m.). Poté byl nádherný sjezd do údolí. Cestou nás brzili veškerá auta i motorky, protože jsme místy v serpentinách jezdili až 80 km\h Pod kopce jsme si dali oběd v bistru u silnice v podobě klobásy a hranolek. Pokračovali jsme směrem Lienz, kde jsme se rozdělovali s Jistebnickou skupinou. Dojeli jsme k městečku Sillian, za kterým jsme si domluvili přespání u hodného farmáře. Když jsme mu předali Becherovku jako present tak nám odemknul kancelář se záchodem. Večer jsme uvařili svařáček a šli spát.
Den 5.
Probudili jsme se do deště a chladu. Díky pořádně připraveným stanům jsme přespali v suchu. Standa vyfasoval první šichtu v autě a pomáhal Hogovi s těžkou navigací. Vyrazili jsme směrem na Cortinu d'Ampezzo. Cestou jsme potkávali pozůstatky po zimní olympiádě. Naklesali jsme hodně výškových metrů, protože jsme sjižděli z hor dolů k moři z 1500 do 20 m.n.m. i přesto jsme nastoupali přes 800 výškových metrů. Projížděli jsme před Ospedale dále do Belluna, což nám přišlo jako neskutečně dlouhý kus cesty. Občas jsme museli najet na rychlostní silnici s opravdu silným provozem. Občas to bylo docela nebezpečné, protože už jsme přeci v "Íčku". Poté co jsme projeli Bellunem, tak jsme se snažili najít vhodné místo pro oběd. Našli jsme pizzerii, ve které nedělali pizzu, ale jenom toasty v peci na pizzu! O kus dále jsme se spojili s našimi zachránci v podobě doprovodného auta. Zakrojili jsme pořádné "kedry" a spořádali je s českým salámem a paštikou. Cestou do Trevisa, která byla ještě opravdu hodně dlouhá jsme stihli ještě jednou zmoknout. Nikomu to ale moc nevadilo, jelikož už bylo pěkné teplo. Jak v prádelně! Za Trevisem jsme hledali nějaký plac, kde by jsme mohli složit kosti. Bohužel k naší smůle nikdo neumí jinak než po Italsku, takže jsme se s nikým nemohli domluvit a nikde nás nechtěli. Zakempovali jsme načerno za nějakou vinicí u zavlažovací stoky a připravovali se na spaní s 203 km v nohou. Měli jsme průměrnou rychlost 27,5 km\h.
Doplněk:
Včera jsme chystali pomalu ke spánku u zavlažovacího kanálu za nějakou vinicí kus od hlavní silnice. Najednou po polní cestě přijíždí auto s opravdu silným reflektorem a my tušíme, že je něco špatně. Carabinieri! A už si ná nás svítili baterkami jednou rukou, druhou ruku připravenou u boku na pistoli. Anglicky jsme jim museli vysvětli co že se to tam vůbec děláme a hned potom ukázat doklady. Poté se zeptali kdo je tam šéf. Všichní jsme ukázali na Jardu Emotikona grin Odevzdal občanku a jeden z dvojice policistů si ho šel ověřit. Situace se uklidnila a policisté nám popřáli dobrou noc a odjeli. Za 5 minut přijeli z druhé strany a ještě jednou si to zkontrolovali. Asi měni podezření, že jsme běženci! Emotikona grin Vše dopadlo dobře, krásně jsme se vyspali a vydali se na dnešní etapu přes Benátky.
Den 6.
Kluci právě jedí špagety, co jim připravil Standa. Spí dnes totiž na poli před městem Bologna, tak si dávají tématickou večeři Emotikona smile
Na kontě mají dnes krásných 186 km, což v součtu dává neuvěřitelných 975 km! Zítra pokoří 1000 km!
Co se počasí týče, bylo dnes teplo, místy i 30 stupňů Celsia! Tak se kluci alespoň zase opálili (tedy pouze cyklisticky Emotikona grin ). Večer přišla malá přeháňka, ale jinak počasí ideální.
Dnešní terén byl hodně rovinatý a foukal protivítr, takže to místy nebyla žádná sláva.
To je pro dnešek všechno, tak přejeme klukům hlavně klidnou noc a nerušené spaní! Emotikona smile
Den 7.
Dnešní etapu jsme odstartovali kousek od Bologni. Tu jsme krásně objeli a neměli žádné starosti s provozem. Potom jsme se přibližovali k nejvyššímu bodu a to bylo horské sedlo v nadmořské výšce 963. Cestou na horu jsme projížděli hustou mlhou a chvílemi i mrholilo. Doufali jsme, že na vrcholku bude nějaké místo kam se můžeme schovat a dát si kávu. Naše prosby byly vyslyšeny a objevili jsme malou hospůdku\bar a dali si capucino a presso. Po chvíli k nám dorazilo doprovodné vozidlo a Petr nám doplnil bidony s vodou a umožnil nám převléci se do suchého a přiobléknout se, jelikož tam bylo opravdu chladno. Začali jsme sjíždět zpět do nížin a rázem se začalo prudce oteplovat. Prostě teplotní facka. Okamžitě jsme se svlékali. Otevírali se nám krásné výhledy na zdejší krajinu okolo Florencie. Při sjezdu do Florencie jsme viděli krásné historické centrum města z výšky a opravdu jsme koukali s otevřenou pusou. Něco neskutečného. Projeli jsme si celou historickou část města, nicméně davy turistů nás už přestávali bavit. Ujeli jsme cca 30 km a ubytovali se v kempu. Jsme hodně unavení, nejvíce asi z teplotních přechodů a kopcovitého profilu trasy. Dneska jsme ujeli 160 náročných km. Zítra vyrážíme směr Grosseto.
Den 8
Kluci včera dorazili do kempu, který je situovaný kousek od města Grosseto. Ujeli 162 km v neuvěřitelných 35 stupních Celsia. Za 8 dní mají tedy na kontě 1302 km! Dnešní den má být prý ve znamení volna. Kluci se jen pojedou podívat na nedaleký poloostrov, aby nezakrněli Emotikona smile A zítra už zase budou pokračovat v trase Emotikona smile Přejeme jim, aby si dneska co nejvíc odpočinuli a nabrali síly na další dny
Den 9
Náš jediný volný den jsme si chtěli pořádně užít a hlavně odpočinout. Vstávali jsme o hodinu a půl déle než obvykle a to v osm hodin ráno. Pěkně jsme se nasnídali uklidili a zamkli vše co šlo a vypravili se na pláž. Úžasná písečná pláž, teplo a slunce... Petr cestou potají koupil míč a tak jsme hned začali hrát volejbal v moři. Voda byla opravdu, ale opravdu hodně teplá, takže v ní člověk vydržel dlouho. Po dvou hodinách hraní jsme byli strašně přesolení. Přišlo nám vhodné zajít do baru na pláži na jedno chlazené Emotikona grin Bodlo!!! Celý den jsme strávili na pláži a teď se chystáme na zítřejší brzký odjez před Řím.
Den 10
Kluci navštívili Řím. To nádherné město bralo všem dech. Vatikán, Koloseum, Forum, Pantheon ... Emotikona smile
Seděli na kole od 7 od rána a když našli spaní u jedné továrny někde v
neznámu, bylo už 21:45. Byla to náročná cesta a ještě v takovém vedru.
Dnes bude útok na Neapol a ve čtvrtek na Vesuv!!
Tak hurá do toho!
Den 11
Zdravíme vás z Afriky Emotikona grin
né, legrace, dorazili jsme do Neapole, i když to místy spíše připomíná
Afriku. Po včerejší náročné etapě, kdy jsme jeli přes nádherný Řím a
zastavili se v dechberoucím Vatikánu, jsme našli místo na spaní již za
svitu čelovek a továrny na neznámém místě Emotikona grin dorazili
jsme na místo ve 21:45 a tachometr ukazoval hrozivých 195! Bivak
proběhl bez problémů a v 7 ráno nás Petr zapřáhnul do sedel, abychom se
přesunuli do kýžené Neapole! Cesta
to byla trnitá, a to doslova, jelikož je všude neuvěřitelný nepořádek,
střepy a několikrát nás potkal defekt. Vyrazili jsme sice dnes na cestu
brzy, ale rtuť teploměru se již po osmé hodině vyšplhala nad 30°C a do
této chvíle se nám ji níže zahnat nepodařilo. Dnešní etapu bych
zhodnotil jako mírně kopcovitou, ale hlavně hodně pálivou. Slunce nás
opéká solidně. Na každé možné zastávce dáváme pivečko, dokonce bylo v 11
už takové horko, že jsme tam poslali dvě 6,66dcl Moreti dvanáctky a
byli v náladě. Odpoledne jsme po 120 km vzali útokem park, ve kterém se
našlo i trochu stínu, dali pivko, svačinku a jeli dál...O chvilku
později se nám již ukázal Vesuv a ohromná Neapol. Něco tak hrozného,
jako projet Neapol, jsme nezažili. Semafory jsou jenom okrasa, lítá to
kolem vás zleva zprava, silnice jsou tvořeny jen a jen kostkami, na čemž
se dlouho jet pohodlně nedá, skútry škrtají o vaše řidítka. Po dvou
hodinách boje o holý život jsme se prokousali (s počtem 156 dopravních
přestupků) do Pompejí, kde už Hogo s Jardou čekali v kempu přímo vedle
historického centra. Těstoviny zmizeli hned a my si teď libujeme, jak
jsme to všechno zvládli. Dokonce jsme tady tak populární, že dneska
kluky v autě odchytil redaktor z nejmenovaného italského rádia na
silnici a žádal rozhovor. Udělalo nám radost, že to i místní zajímá.
Shrnutí:
Zítra dobyjeme Vesuv,
máme 1850km za 11 dní jízdy, průměr 170 denně.
1 den volna (nucený)
Jsme šťastní, že jsme tu
Den 12
A je to tam Vesuv dobyt!!!
Vystartovali jsme kolem deváté ranní v plném počtu osmi lidí i s naší auto-doprovodem Petrem. Chvilku jsme se motali po Pompejích a pak podle cedulí najeli na stoupání. Bylo to opravdu nepříjemné stoupání po silnici z kostek. Nastoupali jsme 350 výškových metrů a narazili na bránu se zákazem vjezdu. Ptali jsme se u pokladny a bylo nám řečeno, že je to národní park a na kole tam nesmíme. Můžeme pouze pěšky a nebo jejich předraženým autobusem. Potom co jsme naléhali více nás poslali přes ulici za správci parku a ti nám řekli úplně to samé. Po deseti minutách vyjednávání nám tedy řekli, že je ještě jedna cesta kudy můžeme jet. Opět jsme sjeli těžce vyjetý kopec úplně dolů k moři a hledali správnou cestu. Po hodině bloudění jsme zastavili v "supermercatu" a nakoupili oběd a piváky. Po obědě jsme našli správnou cestu a začali stoupat na 12 km dlouhý kopec. Jedna serpentina za druhou a neskutečné vedro...srpen v Itálii! Po opravdu vydatném stoupání jsme přijeli na parkoviště kus pod vrcholem a šli přes kasu. Zaplatili jsme 10 euro za každého a chtěli jít s koly pěšky na vrchol ke kráteru. Ovšem s tím měli problém, a tak po 10 minutách dohadování nechali kola dole a začali stoupat. 1,5 km do kopce v sopečném prachu v tretrách. Konečně jsme byli tam, u kráteru! Kochali se, přemýšleli jaké to muselo být, když to bouchlo... Najednou nás zdraví další češi a tak s nimi kecáme a potom nám udělali společné foto a dokonce nás natočili, jak načínáme každý svou Plzeň!
Úžasný zážitek, spousta dřiny a potu...ale je to nezapomenutelné. Jsme nári, že jsme to zvládli a teď nás čekají dva dny odpočinku v Neapoli a odjezd domů. (Časem doplníme veškerý fotomateriál)
Emotikona smile
Emotikona like
Na přelomu července a srpna 2015 chystáme expedici, kdy pojedeme na kolech z Chýnova do Itálie na sopku Vesuv. Trasu přibližně 1700 km pojedeme 13 dní na kole + 2 vložené odpočinkové dny. Pojede 7 cyklistů a doprovodné vozidlo. Zde budou informace o tom, jak se připravujeme, jak trénujeme atd... Zde na stránkách Vás budme v průběhu expedice informovat o všem co se bude dít a posílat fotky.
Účastníci:
- Jaroslav Bartáček
- Daniel Tichý
- Milan Rada ml.
- Daniel Eybert
- Stanislav Macháček
- Lukáš Codl
- Vladimír Hanták
Doprovod:
- Petr Holota + Auto